?> Jiří Meitner
Muzeum Rýmařov

 

Městské muzeum Rýmařov,

příspěvková organizace

nám. Míru 6

Rýmařov 79501

tel.: 554 254 382
IČ: 75037947
email: muzeum@inforymarov.cz

Otevírací doba:


pondělí a státní svátky zavřeno

úterý - pátek  9 - 12  13 - 17

sobota           9 - 12  13 - 16

neděle                     13 - 16

 







logo-rh.jpg - 295.04 Kb

Jiří Meitner PDF Tisk Email
Pátek, 14 Září 2012 13:14

 

Vážené dámy, vážení pánové, přátelé,

s radostí vás vítám na profilové výstavě malby a grafiky našeho rodáka Jiřího Meitnera, a především vřele jejího autora. Vzhledem k tomu, že u nás bývá již jen vzácným hostem, dovolte, abych přiblížil stručně jeho složitou životní dráhu. Narodil se roku 1958 v Rýmařově v rodině s valašskými a židovskými kořeny a zde také prožil svá dětská i první školská léta pod pevnou rukou mých kolegů a kolegyň a méně pevnou mojí. Pak zamířil jinam, jako mnozí jiní nadaní mladí lidé, jimž město dosud neposkytuje dostatečný prostor. 1973 zvolil malířskou specializaci na krnovské pedagogické škole. Získal zde pod vedením profesora Kočára tzv. řemeslo, jak říkají umělci základům kresby a malby. Pak zamířil do Opavy, kde působil jako výtvarník v okresním kulturním středisku. To jej však logicky neuspokojilo a hledal další cestu vyšším metám již soukromě. Principy grafiky mu vštípil profesor Jiří Novák a navázal studiem malby u profesora AVU v Praze, skvělého malíře Františka Jiroudka. Jiří je však osobnost neklidná a nespoutaná, jak běžné u výtvarníků, a tak se vydal strmou cestou k životnímu ukotvení v řadě dalších profesí a činností. Po zhroucení problematických jistot socialismu využil v devadesátých letech daru svobody i otevřených hranic a zvolil kumšt na volné noze v universitním Heidelbergu. To bylo velmi statečné, ale i riskantní, neboť nikoli duševnem a krásou, leč chlebem živ jest člověk a lidská přízeň po zajících skáče. Nebylo to hned, ale dnes už našel klid v půvabném chodském kraji v nevelkých Kladrubech nedaleko Strakonic. Přehled jeho instalací je úctyhodný. Vedle výstav v místech, jež zní našimi rozvernými léty studentskými, Strakonice, Vyšší Brod, Osek, Písek, Tábor, ale i Ústí n. Orlicí či Lnáře a Praha, přičtěme další renomované zahraniční galerie v Heidelbergu, Walldorfu, Stuttgartu, Sinsheimu či Halifaxu. Množství autorových prací je dnes součástí soukromých sbírek u nás, v Rakousku, Německu, Nizozemí, Velké Británii a Rusku, ba i za mořem v USA. Třeba zdůraznit, že své místo v jeho tvorbě mají též návrhy na obaly počítačových nosičů, ba v poslední době též zcela moderní obor arteterapie, tedy nejstručněji, psychoterapie aktivní výtvarnou činností. Snad jen dodat, že jeho syn Jiří mladší se rovněž upsal výtvarné činnosti v Praze jistě nikoli bez otcova vlivu a okamžiků u otcova stojanu či palety.

Rozsah jeho témat je stejně široký jako užité techniky, pastózní oleje střídají grafické práce včetně nádherně duhových pastelů i kontrastních linorytů. Pracuje štětcem, ale i náročnou špachtlí, křídami, rudkami či rydlem. Nezůstává u stejných žánrů, a najdeme tak škálu neobyčejně poutavých a báječně barevných krajin a městských vedut, ba někdy s fantaskní rudou oblohou i světly, modrými stromy i krásným jihočeským lidovým barokem. Osobitá a dobře identifikovatelná zátiší střídá obecná figurální tvorba s neupřesněnými akty i zdařilé portréty, jež se liší od předešlých potřebnou sevřeností. Jindy se zas figury a krajina vzájemně doplňují. Netají se inspirací impresionismem Paula Cézanna (viz vstupní plátno dole) či Josefa Šímy a dalšími, zaflirtuje si i s kubismem předválečné Osmy zvláště v zátiších i jinými směry. Vypracoval si zcela originální styl a stále jej domýšlí a variuje. Zapomeňte na zařazení, vymyká se všem školometským škatulkám. Sám sobě je nejtvrdším kritikem a obraz nevytváří podle předem stanoveného scénáře, dotváří sice svou představu, ale nechává ho žít, a vyvíjet se. Zde si dovolím výtvarníka citovat: „Pokud nejsem s dílem spokojený, neodpovídá mému očekávání, odložím jej“ a krutě dodává, „nebo obraz spálím.“ Právě to nebo je důležité, vždyť se obrazy kdysi odmrštěné k popelnici objevily u léčitelky v televizním přenose.

Dnešní výstava je profilová stejně jako paralelní instalace v galerii knihovny, jak jinak v rodném městě, a tak tu najdete pozoruhodnou škálu prací z celé dlouhé doby autorovy tvorby, ale též její vývoj, její zákoutí a zastavení. Zjistíme záhy, že obrazy zdaleka nespojuje jen podpis autora, ale především sympaticky hýřivé a nezkrotitelné plochy barev plné nápadů, emocí, fantasie a temperamentu, jež svědčí nejlépe o autorově naturelu. Je zde však i pandán k barevné rozmařilosti, přesvědčivý kontrast, ukázněná linie figury či obzoru a všech tvarů i křivek. Představuje se nám vyzrálý a zkušený výtvarník, v němž nadále tušit jiskřivou neposednost kluka i moudrost zkušeného muže, který ví, že pohyb a změna jsou život.

Co říci na závěr. Jistě upřímně poděkovat za nevšední příležitost nahlédnout do osobité dílny dnes již jihočeského malíře a grafika, který s námi čas sdílel osudy stejného místa a doby a patří k těm, co mu dělají dobré jméno. Především třeba popřát nadále plné hrsti nápadů či témat, pevnou ruku a pevné zdraví. Děkujeme.

 
 
náměstí Míru 6,  Rýmařov,  79501,  www.muzeumrymarov.cz