JIŘÍ KUBOVÝ: PŘEPLNĚNÉ PRÁZDNO, 6.11.-31.12.2021

JIŘÍ KUBOVÝ: PŘEPLNĚNÉ PRÁZDNO, 6.11.-31.12.2021

V sobotu 6. listopadu v Galerii Octopus rýmařovského muzea zahájil kurátor Muzea umění Olomouc Ladislav Daněk výstavu originálního výtvarníka Jiřího Kubového, jež nese název Přeplněné prázdno. Sám autor na ni vybral dosud nevystavená díla, a některá z nich vznikla přímo pro rýmařovskou výstavu.  

Letošní výstavní rok v Galerii Octopus uzavírá osobitý výtvarník z Ústí nad Labem Jiří Kubový (*1950), a to právě v (před)zimním období, kdy v krajině ubývá barev, prostor se odhmotňuje a rozšiřuje, začínají dominovat čisté plochy a linie. Ony grafické vlastnosti jako by byly vlastní i Kubového tvorbě. Díla stojící na pomezí obrazu a objektu překvapí svou čistotou, lapidárností a zdánlivou prázdnotou. Jak vysvětlil autor: „…nejdůležitější je to, co tam není. Tedy ono prázdno. Vždycky jsem svůj obraz považoval za otevřenou věc, kde dominuje prázdno, ovšem s tím, že potenciální divák si tam už sám může dosadit svoje vidění, svoje myšlení, pocity…“ Odtud může pramenit ona „přeplněná prázdnota“ skýtající v sobě neomezené možnosti vidění.

Ihned na počátku své tvorby v roce 1968 si osmnáctiletý autodidakt Jiří Kubový (který poté celý život pracoval jako bankovní úředník a ekonom a výtvarná tvorba byla jeho „druhým životem“) uvědomil, že na namalovaném obraze jej rozčiluje pozadí: „Když jsem udělal figuru, tak jsem tam chtěl mít figuru a pozadí pro mě nebylo podstatné, považoval jsem je za něco úplně zbytečného.“ Vystřižením lidské postavy z obrazu – její osvobození z konkrétního prostoru, pozadí – objevil nepravidelnost formátu. Právě různorodost tvarů v 70. a 80. letech vyřezaných a pomalovaných sololitů se stala základním znakem Kubového tvorby. Tradiční čtvercový či obdélníkový formát obrazu jej příliš nezajímal, i když s ním během pětačtyřicetileté výtvarné práce „vede jistý dialog“. Po „sololitovém“ období a následném období využívání nejrůznějších předmětů (např. žárovek, reprobeden, ptačích pírek, textilií či kamínků) dospěl až na samotnou hranici předmětnosti, kdy obraz tvořil „pouze“ na čtyři hřebíčky napnutý pomalovaný provázek (Barevný obraz, 1982). V tomhle průzkumu již nešlo jít dál. Postupně se tak Kubový návratem k sololitovým tvarům dopracoval k pro něj typickým kompozicím tvořenými pomalovanými dráty a provázky. Věčnou inspirací se pro jeho cykly obrazů stala krajina, převážně Českého středohoří, dále ptáci, stromy, mraky či voda. Neméně působivá jsou pak autorova zátiší (cykly Stolů a Oken).

Nelze nepoznamenat, že Kubového tvorba, byť stále výtvarná, pro onu spoluúčast divákovu na dotvoření výsledného obrazu, vykazuje určité znaky konceptuální tvorby. Zřejmě i díky nim autorova díla zaujala významného brněnského teoretika umění Jiřího Valocha, který v dobách totality na okraji stojícímu, protože nestudovanému a nečlenu jakéhokoliv svazu výtvarníků, uspořádal na Moravě několik výstav. Podobné přátelské a kolegiální pouto jej vázalo rovněž k Jindřichu Chalupeckému, básníkům a výtvarníkům Jiřímu Kolářovi, Emilu Julišovi či Ladislavu Novákovi, se kterými dokonce spoluvytvořil několik děl.

V naší oblasti Jeseníků poprvé vystavoval Jiří Kubový v šumperské Galerii Jiřího Jílka sobotínských výtvarníků Anežky a Miroslava Kovalových v roce 2019. Rýmařovská přehlídka je tak druhým zastavením autora v našem regionu. K výstavě za laskavé finanční podpory města a dalších sponzorů vydal Spolek OCTOPUS katalog s úvodním textem Jana Paula. 

Michal Vyhlídal

Rýmařovský horizont 11/2021

fotogalerie vernisáž

Date

11. říjen 2021

Tags

aktuální

Partneři muzea