o muzeu

Městské muzeum v tehdejším německém Römerstadtu založil podnikatel a starosta města Wilhelm Ludwig v roce 1901. Muzeum s bohatými sbírkami předmětů ze všech koutů světa tehdy sídlilo v prostorách radnice. Po druhé světové válce však byly jeho sbírky z drtivé většiny rozkradeny a zničeny. Torzo dochovaných sbírek se mělo stát základem plánovaného Okresního vlastivědného muzea v Rýmařově, které však nikdy založeno nebylo. Na svou obnovu si muselo počkat až do konce roku 1989, kdy dostalo k dispozici prostory v měšťanském domě na náměstí Míru 6. Mgr. Jiří Karel, učitel a historik, významná osobnost Rýmařova, spolu s kolegy a přáteli ihned založili Společnost pro obnovu městského muzea v Rýmařově, aby mohli zahájit rozsáhlou rekonstrukci, na kterou od města obdrželi částku 80 000 Kč (polovinu sumy za prodej rýmařovské sochy Stalina).

Muzeum, jako pobočka Muzea v Bruntále, bylo otevřeno první výstavou 26. listopadu 1992. Jako regionální muzeum se osamostatnilo až 1. dubna 1996. Jednotlivé dlouhodobé expozice, na kterých Mgr. Jiří Karel spolupracoval s řadou odborníků, vznikaly postupně a za provozu v letech 1992 až 2002. Byly to „Rýmařovsko od pravěku do 19. století“, „Dolování na Rýmařovsku ve 13. až 20. století“, „Textilnictví na Rýmařovsku“ a „Geologie jižního Jesenicka“. Tyto dlouhodobé expozice prezentují nejvýznamnější sbírkové předměty (např. antické mince, destičky na tavení zlata, renesanční kachle, barokní obrazy aj.).

Dva sály v budově muzea byly poskytnuty Volnému sdružení umělců Octopus, které v nich od roku 1992 začalo pořádat převážně výtvarné výstavy. Od té doby se jich v galerii uskutečnilo přes 300. Galerie Octopus byla od svého počátku profilována jako umělecká (Kunsthalle), a to jako jediná na Rýmařovsku (nejblíže byl Sovinec Jindřicha Štreita a Galerie Jiřího Jílka v Šumperku vedená Anežkou a Miroslavem Kovalovými). Vystavovali zde tak významní autoři, jakými jsou např. Josef Čapek, Jindřich Štreit, Olbram Zoubek, Věra Janoušková, Dalibor Chatrný, Pavel Zajíček, Chrudoš Valoušek, Petr Nikl, Marie Kodovská, Milan Knížák, Věra Nováková, Pavel Brázda, Kurt Gebauer a mnoha dalších. Současný Spolek Octopus s muzeem nadále úspěšně spolupracuje a nabízí bohatý výstavní program.

Stejně jako do muzea a galerie mohou návštěvníci celoročně zavítat také na archeologickou lokalitu Hrádek s půdorysnou replikou městského hrádku a petrografickou expozicí jesenických hornin pod širým nebem kousek od náměstí.

Na letní sezónu od května do září muzeum dále zajišťuje komentované prohlídky v nejvýznamnější památce Rýmařova z roku 1714 – v kostele Navštívení Panny Marie, zv. kaple V Lipkách, postavené na elipsovitém půdorysu a s nádherným barokním interiérem s bohatou freskovou výzdobou F. Nabotha a J. K. Handkeho.

Nedaleko kaple se nachází bývalý německý textilní podnik bratří Schielů, pozdější Hedva a nynější Hedva Český Brokát, v jejíchž prostorách sídlí externí expozice představující témata: „Dějiny textilnictví na Rýmařovsku“, „Jak vzniká tkanina“, „Brokátová místnost“ a „Prodejna nákrčníků“.

 

fotogalerie

Pohled na rýmařovské náměstí z konce 19. století
Pohled na rýmařovské náměstí z konce 19. století
Původní německé muzeum na radnici v Rýmařově (Foto: Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově)
Původní německé muzeum na radnici v Rýmařově (Foto: Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově)
Původní německé muzeum na radnici v Rýmařově (Foto: Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově)
Původní německé muzeum na radnici v Rýmařově (Foto: Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově)
Původní německé muzeum na radnici v Rýmařově (Foto: Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově)
Původní německé muzeum na radnici v Rýmařově (Foto: Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově)
Původní německé muzeum na radnici v Rýmařově (Foto: Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově)
Původní německé muzeum na radnici v Rýmařově (Foto: Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově)
Wilhelm Ludwig (Foto: Muzeum v Bruntále)
Wilhelm Ludwig (Foto: Muzeum v Bruntále)
Dům Springerů, budoucí sídlo muzea, konec 19. století
Dům Springerů, budoucí sídlo muzea, konec 19. století
Budoucí sídlo muzea jako sídlo policie, 30. léta 20. století
Budoucí sídlo muzea jako sídlo policie, 30. léta 20. století
Budoucí sídlo muzea jako sídlo Domu osvěty a knihovny, do roku 1960
Budoucí sídlo muzea jako sídlo Domu osvěty a knihovny, do roku 1960
Budoucí sídlo muzea jako sídlo Domu osvěty a knihovny, do roku 1960
Budoucí sídlo muzea jako sídlo Domu osvěty a knihovny, do roku 1960
Budoucí sídlo muzea, konec 80. let 20. století
Budoucí sídlo muzea, konec 80. let 20. století
Současná podoba budovy muzea
Současná podoba budovy muzea
Obnovitel muzea Mgr. Jiří Karel
Obnovitel muzea Mgr. Jiří Karel
Mgr. Jiří Karel (vpravo) s Miloslavem Požárem
Mgr. Jiří Karel (vpravo) s Miloslavem Požárem
Archeologický výzkum v Rýmařově, 1983
Archeologický výzkum v Rýmařově, 1983
Mgr. Jiří Karel provází expozicí Milana Knížáka s členy skupiny Aktual
Mgr. Jiří Karel provází expozicí Milana Knížáka s členy skupiny Aktual
Původní depozitář s archeologickými nálezy, 1981
Původní depozitář s archeologickými nálezy, 1981
První expozice rýmařovského muzea, 1994
První expozice rýmařovského muzea, 1994
První expozice rýmařovského muzea, 1994
První expozice rýmařovského muzea, 1994
První expozice rýmařovského muzea, 1994
První expozice rýmařovského muzea, 1994
První expozice rýmařovského muzea, 1994
První expozice rýmařovského muzea, 1994


Partneři muzea