MUZEUM JUBILEJNÍ. 120-30, 3. 9. - 30. 10. 2021

Přesně před 120 lety bylo v Rýmařově založeno první městské muzeum, které mělo před sebou netušený trnitý osud. Nejdříve třiačtyřicetiletou činnost přerušila druhá světová válka. Muzeum bylo zrušeno, jeho sbírky zničeny, vybrakovány a rozkradeny. Nově založené Okresní vlastivědné muzeum fungovalo pouhé tři roky. Nařízením krajského národního výboru zaniklo a muselo všechny sbírky a zařízení předat bruntálskému muzeu. Rýmařov tak dvakrát přišel o muzeum a jeho sbírky. Napotřetí byla muzejní instituce ve městě znovuzaložena, a to před 30 lety z iniciativy historika a pedagoga Mgr. Jiřího Karla a řady dobrovolníků. Dvojité výročí – 120–30 – je zajisté pádným důvodem k pořádné oslavě a bilanci.

Městské muzeum Rýmařov spolu s polským partnerem Muzeem Wsi Opolskiej w Opolu od začátku roku pracovaly na přípravách velkého projektu „Muzeum jubilejní. 120–60–30“, na který získaly finanční dotaci z Fondu mikroprojektů Euroregionu Praděd a od měst Rýmařov a Opolí. Díky dotaci prošly dva sály Galerie Octopus renovací spočívající ve výměně podlahové krytiny, topných těles, omítek, zazdění nepoužívaného vchodu a vybavení moderním osvětlovacím systémem. Prostory galerie, v nichž Spolek OCTOPUS s muzeem každým rokem uskuteční na osm dočasných výstav, tak získaly důstojnější a profesionálnější podobu.

Vyvrcholení projektu pak představovala výstava o historii a struktuře obou institucí, jakož i společné příhraniční spolupráci, která trvá již téměř deset let. Rýmařovské náměstí tak poprvé ozdobila krátkodobá výstava pod širým nebem ve formě informačních desek instalovaných na speciálních stojanech, jež k tomuto účelu budou využívány každým rokem.

Druhá část výstavy k muzejnímu jubileu navazuje přímo v budově muzea. V přízemní Galerii Pranýř se návštěvník dozví o německém muzeu, které v letech 1901–1944 sídlilo v přízemí radnice. Prostor je věnován rovněž jeho zakladateli, starostovi a podnikateli Wilhelmu Ludwigovi. K vidění je série prvorepublikových architektonických plánů bohužel nerealizované novostavby muzea, které zapůjčil Státní okresní archiv Bruntál se sídlem v Krnově a podle nichž Vít Rychlý vytiskl 3D model. Z éry Okresního vlastivědného muzea (1955–1958) jsou vystaveny dobové dokumenty a fotografie, zejména však několik dočasně zapůjčených předmětů původního rýmařovského OVM, dnes patřící do sbírek Muzea v Bruntále.

Výstava pokračuje v malém sále Galerie Octopus obnovou muzea Mgr. Jiřím Karlem v roce 1991. Prostoru vévodí busta obnovitele, vytvořená v letech 2019–2021 a zapůjčená rýmařovským sochařem Adamem Rybkou; do laminátu ji odlil Tomáš Plánička. Vystaveny jsou dobové dokumenty, písemnosti a fotografie týkající se tehdejší Společnosti pro obnovu městského muzea v Rýmařově. Prostor je věnován také Klubu amatérských výtvarníků, jenž se po vzniku muzea a založení galerie transformoval ve Sdružení výtvarníků Octopus. Někteří členové současného Spolku OCTOPUS (např. M. Dolák, M. Gašperák, R. Karel, Kamila Pánková, R. Panáček, Š. Lupečková) jsou na výstavě zastoupeni svými výtvarnými pracemi.

Velký sál Galerie Octopus představuje průřez muzejními sbírkami čítajícími v současnosti na 23 000 inventárních čísel. Proto byly přednostně vystaveny předměty, získané od dárců či zakoupené za laskavé finanční podpory města Rýmařova za posledních deset let. Návštěvníci tak mají jedinečnou možnost si prohlédnout předměty, které z důvodu omezených prostorových možností většinu času tráví uloženy v depozitáři: např. pískovcová hlava Stalina, sražená z pomníku Karlem Raškou v roce 1957; sváteční prapor z 18. století s malbou Archanděla Michaela; tovaryšský list s vedutou Rýmařova z roku 1819; gobelín Jiřího Fuseka z roku 1959 a vyrobený v gobelínce ve Valašském Meziříčí, jenž visíval na radnici či v městské knihovně; architektonické plány rýmařovských architektů a stavitelů Franze Plachta a Rudolfa Schuberta; dobové sklo a porcelán a mnoho dalšího.  

Otevření výstavy předcházela slavnost, jež se odehrála na rýmařovském náměstí v pátek 3. září a které se ve slunném podvečeru účastnilo na dvě stě návštěvníků. U mikrofonu se postupně vystřídali ředitelka muzea Růžena Zapletalová, autor návrhu rekonstrukce muzejní budovy architekt Jan Tesař, první porevoluční starosta Rýmařova Miroslav Slováček, současný starosta Luděk Šimko a místostarostka Lenka Vavřičková, ředitel Muzea Wsi Opolskiej w Opolu Jarosław Gałęzą, dále kurátor výstav Michal Vyhlídal a etnograf Bogdan Jasiński. Celý program moderovala Barbora Niedobová, která přednesla rovněž slova obnovitele muzea Jiřího Karla, jenž se ze zdravotních důvodů programu nemohl zúčastnit. Součástí oslavy bylo také představení nového katalogu k výstavě. O vynikající hudební vystoupení se postaralo LAM Trio z Beskyd se svým repertoárem písní z období první republiky.

Poděkování:

Městské muzeum Rýmařov děkuje Euroregionu Praděd, městu Rýmařovu, Muzeu Wsi Opolskiej w Opolu, Městským službám Rýmařov, firmě Borise Pavláska STAS, firmě Lucie a Dalibora Kamenských Eurointermetall, tiskárně Pavla Kupky K-tisk, Hotelu Slunce, Sklenářství Zdeňky Zbořilové, Radku Bulovi, Barbaře Szot, Janu Jeništovi, Zdence Přikrylové Nesetové, Janě Strnadelové, Adamu Rybkovi, Elišce Volaříkové, Barboře Niedobové, Petru Laštůvkovi, a všem, kdo se podíleli na přípravě oslavy muzejního jubilea.

Michal Vyhlídal

Rýmařovský horizont 9/2021

 

Akce probíhá v rámci projektu "Muzeum jubilejní. 120-60-30", který je spolufinancován z Fondu mikroprojektů Euroregionu Praděd a městem Rýmařovem.

 

fotogalerie vernisáž

 

fotogalerie výstava