ALENA ZYKMUNDOVÁ – VÁCLAV ZYKMUND: JEDNÍM SMĚREM, 6.3.

ALENA ZYKMUNDOVÁ – VÁCLAV ZYKMUND: JEDNÍM SMĚREM, 6.3.–29.4.2026

V pátek 6. března proběhla v Galerii Octopus rýmařovského muzea vernisáž výstavy Aleny a Václava Zykmundových, dvou brněnských představitelů surrealismu. Při otevření výstavy kreseb, koláží, asambláží a fumáží nazvané Jedním směrem vystoupili Jana Bros Svobodová a Joel Bros.

Několik let zpátky kontaktovali Jana Bros Svobodová a Joel Bros, kulturní buditelé v obci Korytná u Uherského Brodu, zástupce Galerie Marie Kodovské a Městského muzea Rýmařov za účelem navázání spolupráce v oživení odkazu korytňanské rodačky a významné rýmařovské básnířky a výtvarnice Marie Kodovské. Od toho okamžiku se podařilo realizovat již řadu akcí. Vedlejším plodem pak bylo seznámení s Alenou Zykmundovou, chotí významného výtvarníka, teoretika umění a pedagoga Václava Zykmunda, za účelem uspořádání výstavy v Galerii Octopus. Janu Bros Svobodovou totiž s autorkou pojí dlouholeté přátelství.

Alena Zykmundová (*1950) je sice ostravskou rodačku, většinu svého života však prožila v Brně. V letech 1968–1973 studovala obor uměnověda na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, na které v té době vyučovaly význačné osobnosti Miroslav Štolfa, Antonín Navrátil, František Dvořák a Alena Nádvorníková. Vedoucím katedry výtvarné teorie a výchovy byl Václav Zykmund (1914–1984), významný malíř, grafik, fotograf, tvůrce animovaných a loutkových filmů, teoretik umění, pedagog, spisovatel a básník. Tehdy se jejich osudy protnuly a od roku 1978 se jejich cesty začaly ubírat „jedním směrem“, k čemuž odkazuje název výstavy.

V letech 1974–1994 působila Alena Zykmundová jako historička umění v Památkovém ústavu v Brně, poté přednášela psychologii a sociologii výtvarného umění na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, dále v 90. letech vyučovala na gymnáziích a vyšších odborných školách psychologii, výtvarnou výchovu a dějiny umění. Od roku 1978 se začala systematicky věnovat tvorbě koláží. Ty vystavovala např. v Olomouci, Brně a Jihlavě.

Václav Zykmund se narodil v Praze a vyrůstal s rodinou v Rakovníku. V letech 1932–1936 studoval na Českém vysokém učení technickém a Uměleckoprůmyslové škole v Praze (profesoři Oldřich Blažíček, Cyril Bouda a Josef Drahoňovský) a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Roku 1936 založil v Rakovníku literární edici Ra, kterou vydával Akademický studentský spolek. Od roku 1940 žil v Brně. Zde za války, také zásluhou Karla Teiga, založil skupinu Ra (členové: J. Istler, V. Tikal, B. Lacina, J. Puchmertl, M. Koreček, O. Mizera, L. Kundera, Z. Lorenc a V. Reichmann). Roku 1948 byla skupina komunistickým režimem zakázána. Do té doby Zykmund vystavoval i v zahraničí, např. v Paříži, Bruselu, Antverpách nebo Luzernu.

V letech 1945–1972 působil jako pedagog na brněnské JAMU, Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a Univerzitě Palackého v Olomouci. Vedle výtvarné činnosti se věnoval i teorii umění a estetice (např. K základní otázce estetiky, Co je realismus?, Surrealismus, Umění, které mohou dělat všichni?, Dějiny moderního malířství). V roce 1972 byl vyloučen z KSČ a byl mu udělen zákaz činnosti v oblasti kultury. Věnoval se pak intenzivně vlastní výtvarné tvorbě. A právě z období posledního desetiletí života Václava Zykmunda pocházejí vystavená díla, v nichž se promítá doba šťastného spolužití a spoluvytváření s ženou Alenou. Navzdory dusivé normalizaci si nenechali odepřít radost a svobodu imaginativní tvorby.

Dokladem může být cyklus autorčiných koláží záhadných, vtipných či děsivých portrétů, které Václava Zykmunda „přímo nutily zamýšlet se nad jejich osudem“. Výsledkem byl Sjezd abiturientů, fantaskní, metaforický příběh, sepsaný v roce 1979, tiskem vydaný až v roce 1992. Nebo kolážový Atlas zvířat, obsahující nové druhy Ryb, Ptáků, Motýlů a Koček. Hra, vtip, absurdno, ničím řízená a limitovaná obrazotvornost – oba kolážové cykly vykazují všechny tyto znaky surrealismu. Stejně jako pozdější soubor nazvaný Disputace se starými mistry na aktuální témata, v němž autorka zúročila znalosti dějin umění. Slavná díla Jana Vermeera, Pietera Brueghela st., Niki de Saint Phalle či (méně) známá plátna Nizozemců doplňují detaily z anatomických atlasů, katalogů či ženských aktů a sehrávají úplně jiný příběh promlouvající k současnému dění.

Z rozmanitého díla Václava Zykmunda je na výstavě k vidění výběr z kreseb ilustrací k básnické sbírce Aloysia Bertranda Kašpar noci, které vytvořil v roce 1945. Zatímco v těchto kompozicích ještě rozeznáme postavy, koně či náznaky krajiny, koláže kombinované s kresbou tužkou či pastelkami nebo černým kouřem z ohně (technika fumáže) už překročily hranici předmětnosti do abstrakce. Hravost a využití nejrůznějšího materiálu vykazují autorovy působivé asambláže.

Na výstavu naváže doprovodný program s komentovanou prohlídkou a promítáním dvou Zykmundových krátkometrážních, autorských filmů Konec oslav a Štvanice, a to v sobotu 25. dubna v 17 hodin. Výstavu stihnete navštívit do 29. dubna.

Michal Vyhlídal

Rýmařovský horizont 3/2026