KOLEKTIVNÍ VÝSTAVA VÝTVARNÍKŮ SPOLKU OCTOPUS, 5.-27.11.2022

V říjnu se jádro autorů rýmařovského Spolku OCTOPUS představilo na komorní výstavě v Městské galerii v Uničově. V sobotu 5. listopadu byla pak zahájena výstava v rozšířené verzi v galeriích Octopus a Pranýř rýmařovského muzea – symbolicky tak k 30. výročí založení galerie vystavuje 30 žijících autorů a 1 in memoriam.

Dne 26. listopadu 2022 uplynulo přesně 30 let od zahájení první krátkodobé výstavy ve dvou sálech galerie Městského muzea Rýmařov, nesoucí název podle tehdy založeného Volného sdružení umělců Octopus. Čím jiným oslavit tak významné jubileum než kolektivní výstavou autorů, kteří mají ke galerii, nynějšímu Spolku OCTOPUS a Rýmařovu vřelý vztah?

Nemálo z nich stálo u zrodu spolku i galerie. Byli to právě Miloslav Požár, Vladimír Měrák, Roman Karel, Marek Zoth, Petra Klimentová, František Vrbeník či Pavel Pasecký, kteří v roce 1986 založili Klub amatérských (skrytě angažovaných) výtvarníků (KAV) a v letech 1989–1991 upořádali v tzv. Malé galerii Kulturního domu v Rýmařově vůbec první kvalitní výstavy výtvarného umění. Po sametové revoluci v čele s historikem a pedagogem Mgr. Jiřím Karlem pomáhali obnovit městské muzeum pod hlavičkou Sdružení za obnovu městského muzea v Rýmařově (SOMMR). A právě po otevření městského muzea a setkání s mnichovskými výtvarníky ze sdružení Sepie založili spolek Octopus, spojili se s členy zaniklého Volného sdružení uničovských výtvarníků (VSUV), se kterými se v 80. letech minulého století setkávali při undergroundových Uničovských parcích, a v listopadu 1992 zahájili první výstavu v nově vzniklé Galerii Octopus. V jejích prostorách se od té doby uskutečnilo již 325 výstav. Galerie Octopus se stala respektovanou výstavní síní severní Moravy a vedle Galerie Jiřího Jílka (do letošního června vedené vynikajícím Miroslavem Kovalem) a vedle významných aktivit Jindřicha Štreita na Sovinci (jež byly zásadní inspirací k založení KAV) představuje Galerie Octopus jedinečný prostor prezentující jak regionální výtvarné umění, tak vizuální tvorbu respektovaných umělců vystavujících převážně ve velkých městech.

Aktuální přehlídka děl „Octopusáků“ je již desátou kolektivní výstavou a stejně jako všechny předchozí je i aktuální výstava pestrou přehlídkou nejrůznějších technik, námětů a přístupů. Vystavují zde autoři z Rýmařovska, ale také z Uničovska, Šternberska, Olomoucka, dva žijící v Praze a jedna v Belgii. Generační rozptyl dělá šedesát let – nejmladší autor je ročník narození 1998, nejstarší 1938.

Z fotografů se představují rýmařovští Zdeněk Habr, Bohumil Švéda a Marek Zoth, dále Roman Panáček z Nového Pole, cestovatel Antonín Mikšík z Paseky, melancholická Jarmila Soldánová z Libiny, šternberský surrealista Roman Kubík a nechybí proslulý Jindřich Štreit ze Sovince. In memoriam připomínáme osobnost zesnulého rýmařovského geologa a fotografa Miloslava Marka. Fotografii originální postprodukcí posouvají do oblasti výtvarného umění výtvarník Miloslav Požár, žijící ve Vsetíně, a rýmařovsko-jemnický Luboš Tesař, jenž vystavuje i koláže. Jesenickou krajinou se ve svém díle zabývá několik autorů. Rýmařovský Roman Karel ji v monochromních malbách posouvá do meditativní abstraktní polohy. Na plátnech a sololitech novopolské Kamily Pánkové se naopak mění v expresivní, barevně výbušnou scenérii. Potemnělá zákoutí na drobných kresbách olomoucké Michaely Johnové-Čapkové navozují pocity intimity, ale zároveň nebezpečí. A okouzlení tradičním akvarelem se odráží v drobných zimních krajinách Staré Vsi Jakuba Valy. Figurálními kompozicemi často s existenciálními náměty se zabývají uničovský Pavel Mereďa, z mladší generace v Olomouci žijící Jakub Čuška a v Praze usazený Viktor Valášek. Abstraktní kompozice, někdy okouzlené strukturou, jindy barvou, zastupují hornoměstského Martina Gašperáka, Martinu Kohoutkovou z Rýmařova a Šárku Lupečkovou, nyní usazenou ve Šternberku. Grafiku ve formě sítotisku představuje rýmařovský Vojtěch Sofka a v podobě linorytu špičkový grafik Chrudoš Valoušek, žijící v Praze. Prostorové umění reprezentují keramické plastiky, užitné předměty a šperky uničovských Dagmar Mathonové a Petry Niklové. Figurální plastiku ze sádry, keramiky a vosku pak zastupují díla dvou rýmařovských sochařů Miroslava Doláka a Adama Rybky. K prostorovým dílům bychom mohli zařadit rovněž originální asambláže kněžpolského Ladislava Maka a pletený objekt Kateřiny Utěšené z Lužic. Rýmařovská tatérka a designérka Veronika Slámová sestavila sevřenou instalaci z porcelánových objektů s koláží z kreseb. Oblast nových médií pak zastupuje autorský krátkometrážní film v Belgii žijící rýmařovské rodačky Markéty de Borggraef.

Michal Vyhlídal

Rýmařovský horizont 11/2022