OBCE RÝMAŘOVSKA V PROMĚNÁCH ČASU, 13.11.-31.12.2021

OBCE RÝMAŘOVSKA V PROMĚNÁCH ČASU, 13.11.-31.12.2021

Rýmařovsko je sice dnes součástí okresu Bruntál a Moravskoslezského kraje, leč nebylo tomu tak vždy. Mezi léty 1855-1960 existoval samostatný okres Rýmařov. Ten vznikl na dvou někdejších panstvích – rabštejnském (janovickém) a sovineckém. Přibližně v hranicích dřívějšího okresu se utvořilo i Sdružení obcí Rýmařovska. Výstava i kniha mají za cíl dostat do širšího povědomí lidí společnou historii a vzájemnou propojenost regionu.

Dvě rýmařovská panství

V západní části dnešního Rýmařovska se ve 13. století postupně utvořilo samostatné panství. Jeho původním správním centrem byl rýmařovský Hrádek, město samotné pak bylo centrem hospodářským. Na konci 13. století vybudoval šumperský šlechtic Hrabiše ze Švábenic hrad Rabštejn, který se po roce 1405 stal centrem panství. V tomto roce totiž byl Rýmařov včetně Hrádku dobyt a vypleněn markraběcími vojsky při tažení proti Pročkovi z Vildberka. K obnově Hrádku již nedošlo, a tak politická správa panství vycházela z dobře opevněného hradu Rabštejna. Hrad ale nenabízel příliš pohodlný život, což se stále více zhýčkanějším šlechticům nezamlouvalo. Majitel rabštejnského panství Petr ze Žerotína tak v roce 1520 přenesl sídlo na janovickou tvrz, později přebudovanou na zámek. Od té doby bývá panství též zváno janovickým.

Na východ od rabštejnského leželo panství sovinecké. To se začalo utvářet v 1. polovině 14. století. Za jeho zakladatele můžeme považovat pány z Huzové, kteří se roku 1318 účastnili trestné výpravy proti Rabštejnu. Při jeho dobývání se vyznamenal Vok z Huzové, který za to od olomouckého biskupa dostal jako léno okolí vesnice Křížova. V roce 1348 je týž šlechtic již zmíněn jako Vok ze Sovince. Někdy před rokem 1333 Vok nechal vybudovat hrad Sovinec jakožto nové sídlo rodu, který od té doby vystupoval coby rod pánů ze Sovince.

Okres Rýmařov

V roce 1848 došlo v Rakouském císařství k mnoha reformám. Jedna z nich se týkala i státní správy. Z nařízení císaře Františka Josefa I. byla zrušena vrchnostenská správa a začaly se utvářet okresy. Rýmařovsko bylo od roku 1850 součástí okresu Šternberk, ale již o pět let později z něj bylo vyjmuto. Pro lepší efektivitu politické i soudní správy vznikl samostatný okres Rýmařov, který zpočátku tvořilo 37 obcí. V roce 1869 jejich počet stoupl o dvě, když byly k okresu připojeny obce Tvrdkov a Mirotínek. Počet obyvatel, žijících v okrese Rýmařov se pohyboval okolo 30 000.

Po druhé světové válce došlo k dalším změnám. Počet obyvatel se po odsunu německého obyvatelstva značně snížil. V roce 1949 byly k okresu Rýmařov přičleněny obce Huzová a Dětřichov nad Bystřicí, stejně jako Malá Morávka, jejíž připojení popíralo historické zemské hranice Moravy a Slezska. Zatímco sousední Karlov pod Pradědem se totiž ještě nacházel na Moravě, Malá Morávka je již na slezské straně. Zrovna tak ale byl v témže roce od okresu Rýmařov oddělen Moravský Beroun, který byl naopak připojen ke „slezskému“ okresu Bruntál.

K další reformě došlo na území Československa v roce 1960, kdy se měnily hranice krajů i okresů. Oba případy se dotkly Rýmařovska. To náleželo původně ke kraji Olomouckému, který však ve zmíněném roce byl sloučen s dalšími do jednoho kraje Severomoravského. Okres Rýmařov v tomto roce zanikl. Sloučen byl s okresy Bruntál a Krnov do jednoho velkého okresu (rozlohou devátého největšího). V rámci téže reformy byl naopak odpojen Bedřichov. Vesnice, kterou v 18. století založil janovický hrabě Friedrich Hoffmann z Grünbüchelu, se stala součástí okresu Šumperk.

Na území někdejšího rýmařovského okresu se v roce 2002 začalo utvářet Sdružení obcí Rýmařovska, které se zaměřuje na společný rozvoj obcí. Pod mikroregion zpočátku náleželo deset obcí bývalého okresu Rýmařov, území mikroregionu přitom nebylo menší než bývalý okres. Mnoho dříve samostatných vesnic se totiž v průběhu let 1945–1990 sloučilo s většími obcemi. Například město Rýmařov je dnes tvořeno dříve samostatnými obcemi Edrovice, Janovice, Janušov, Ondřejov, Jamartice a Stránské a osadami Harrachov a Nové Pole. Většina obcí dnešního SO Rýmařovska byla v minulosti součástí okresu Rýmařov. Výjimkou je pouze Václavov u Bruntálu.

Kniha a výstava

V roce 2020 vydalo Městské muzeum Rýmařov knihu Rýmařov v proměnách času. Ta si kladla za cíl zprostředkovat obyvatelům města jeho vývoj v čase na základě srovnání historických fotografií, pohlednic a jiného obrazového materiálu s aktuálním stavem. Tato publikace však mapovala pouze samotný Rýmařov bez jeho místních částí, který byly připojeny po druhé světové válce. Proto se zrodila myšlenka na zpracování publikace, která doplní původní. Kniha Rýmařovsko v proměnách času je ovšem kromě Edrovic, Janovic a dalších částí města je rozšířena na celé území bývalého okresu Rýmařov, navíc i s Václavovem u Bruntálu, jenž je součástí Sdružení obcí Rýmařovska.

V knize je popsána stručná historie každé obce mikroregionu, doplněná o historické fotografie a pohlednice ze sbírek Městského muzea Rýmařov, Státního okresního archivu Bruntál se sídlem v Krnově a od soukromých sběratelů. Obrazovou část také tvoří stovky současných snímků, jejichž autorem je rýmařovský fotograf Bohumil Švéda. Knihu graficky zpracoval Roman Karel, odbornou konzultaci poskytla a jazykové korektury provedla Zdenka Přikrylová Nesetová. Publikace bude pokřtěna 19. prosince 2021 v 17:00 na náměstí Míru v Rýmařově za účasti obou spoluautorů. K dostání pro veřejnost bude od 20. prosince v informačním centru. Stejnojmenná výstava „Rýmařovsko v proměnách času“ potrvá v Galerii Pranýř do 31. prosince 2021. Kniha vyšla za laskavé podpory Ministerstva kultury České republiky a města Rýmařova.

Mgr. Tomáš Lašák

Rýmařovský horizont 12/2021

min kultury

Date

19. říjen 2021

Tags

ukončené

Partneři muzea